|
|
Imunomodulační potenciál progenitorů Sertoliho buněk v rámci regenerace srdce po poranění na modelu Xenopus
Žabková, Světlana ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Procházka, Jan (oponent)
Vysoké procento úmrtnosti spojené s kardiovaskulárními onemocněními podtrhuje obrovský význam studia regenerace srdeční svaloviny. Zajímavým přístupem pro regeneraci srdce může být použití buněčné kultury progenitorů Sertoliho buněk a peritubulárních myoidních buněk odvozené z varlat juvenilních samců Xenopus tropicalis, která byla označena jako XtiSC. U těchto buněk bylo zjištěno, že sdílí řadu vlastností s mezenchymálními kmenovými buňkami. Právě mezenchymální kmenové buňky jsou známé pro své imunomodulační a protizánětlivé schopnosti podporující regeneraci srdce. Cílem této práce bylo ověřit imunomodulační potenciál XtiSC v rámci regenerace srdce po amputaci apexu srdce na modelu Xenopus tropicalis za nepřítomnosti makrofágů. Důvodem deplece byl předpoklad, že XtiSC se v mnoha aspektech chovají jako makrofágy. Jako nástroj pro depleci makrofágů byl vybrán klodronát enkapsulovaný do liposomů. Bylo potvrzeno, že XtiSC mohou pozitivně ovlivňovat regeneraci srdce jak v klasickém modelu poranění srdce, tak i v modelu s depletovanými makrofágy. Bylo odhaleno, že dospělci Xenopus tropicalis s depletovanými makrofágy, kterým byly 3 dny před apikální resekcí injikovány XtiSC do kosterního svalu zadní končetiny, vykazovaly 7 dní po poškození snížené ukládání fibronektinu a zlepšení regenerace srdeční...
|
|
|
Imunomodulační potenciál progenitorů Sertoliho buněk u pulců rodu Xenopus v rámci hojení amputovaného ocasu
Mertová, Irem ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Procházka, Jan (oponent)
V Laboratoři vývojové biologie byla založena buněčná kultura společných progenitorů Sertoliho a peritubulárních myoidních buněk odvozená z varlat samce X. tropicalis, zvaná XtiSC. XtiSC vykazují podobné vlastnosti jako známější mezenchymální kmenové buňky které jsou využívány v buněčné terapii pro své imunomodulační a proregenerativní vlastnosti. Bylo prokázáno, že mikroinjekce XtiSC do dorzální žíly v ocasu pulců zvyšuje počty makrofágů 7 dní po amputaci ocasu (dpa), jak u kontrolních jedinců, tak u pulců po depleci makrofágů pomocí aplikace klodrosomů. Deplece makrofágů také snižuje migrační schopnost XtiSC k místu amputace ocasu. Deplece makrofágů také vedla ke snížení počtu satelitních buněk 1 dpa. Sedmý den po amputaci ocasu a injekci XtiSC došlo naopak k signifikantnímu zvýšení jejich počtu oproti kontrolní skupině bez injekce XtiSC. S využitím DAF-2DA sondy byla potvrzená produkce oxidu dusnatého injikovanými XtiSC a v místě poranění. V rámci následného výzkumu proliferace, diferenciace a migrace satelitních buněk in vivo byl vytvořen vektor exprimující EGFP pod endogením Pax7 promotorem a Katushka RFP pod gama-krystalinovým promotorem, který byl pomocí metody CRISPR-Cas9 integrován do genomu X. tropicalis. V současné době jsou k dispozici transgenní pulci s červenou fluorescencí v oku a...
|
host ::
RSS.